I komíny stárnou

Nejen lidé, ale i komíny stárnou. Jejich technický stav se zhoršuje úměrně stáří a podobně jako na citlivé lidi na komíny působí i počasí. Čas od času je dobré jejich stav zkontrolovat i podle potřeby opravit nebo zrekonstruovat. Nejvíc problémů mají na svědomí povětrnostní vlivy a potom složení spalin.

Běžnou poruchou komínových těles je rozpad stavební hmoty a koroze oplechování u prostupu komínu střechou. Což nevypadá hezky a navíc a hlavně – pokud je zdivo komínů poškozené, může do střechy zatékat, znehodnocování izolace a hnití krovu. Pokud se na to díváme s rukama v kapsách, komín prostě spadne.

Nebezpečí zvenčí i zevnitř

Dopad počasí je vlastně neodvratný proces. Z povrchu komínu postupně opadá omítka, vydrolí se spáry a dříve nebo komín v místě klempířských prvků přestane těsnit. Co následuje, je jasné: dešťová voda začne protékat mezi cihlovým zdivem komínu a oplechováním a v zimním období se sem dokonce dostává sníh. Voda, která zmrzne, zdivo trhá. Komíny jsou ovšem ohrožené i zevnitř. Komíny napojené na plynové spotřebiče bez komínové vložky, potřebují zednické opravy, protože při spalování zemního plynu vznikají agresivní chemické sloučeniny, které těla komínů poškozují. Rozleptají je jako louh.

Opravy jsou složité – i komíny stárnou

Obecně platí, že opravy komínů jsou náročné. Pokud nemáme na střeše komínovou lávku, musíme rozebrat krytinu kolem něj a přistavět lešení. Po střeše neběháme, škodí to krytině a i my přitom můžeme k úrazu přijít celkem snadno. Po opravě komínové těleso v půdním prostoru a v konstrukci krovu omítneme a nad střechou vyspárujeme. Je zajímavé, že omítka komínu nad krovem rychle podléhá tepelnému i chemickému namáhání komínového tělesa. Proto komíny často neomítáme a jen spárujeme cementovou maltou. A na závěr natřeme penetrací, čímž prodloužíme životnost komínu. Ostatně – takový neomítnutý komín dobře vypadá. Nakonec vyměníme poškozenou krytinu. K výměně oplechování komína se vyplatí zjednat si klempíře, protože když se dešťová voda dostane do tepelné izolace střechy, vyjde nás to dráž, než dobrý odborník.

Co je komínová hlava

Někdy je stav komínu tak hrozný, že musíme demontovat komínovou hlavu a zvětralé zdivo rozebrat až tam, kde drží pevně – což bývá až pod úrovní střechy. Nové zdivo zhotovíme z pálených plných cihel nebo ze šamotek. Pokud jsme komínovou hlavu neměli, je oprava příležitostí k jejímu zhotovení. Na vrcholu komínové tělesa upevníme betonovou desku o síle šest až deset centimetrů silnou, vyspádovanou směrem ven a půdorys komínu přesahující o šest až osm centimetrů. Na spodní hraně nezapomeneme udělat „lamač dešťových kapek“, aby se voda stékající po komínové hlavě nedostala až k tělu komínu.

Vyvložkování komína

Při renovaci je nejvýhodnější, když celý komín vyvložkujeme. Komínové těleso musí být rovné, kolmé a s dostatečně širokým průduchem. Typ vyvložkování zvolíme podle typ kotle a používaného paliva. Při topení plynnými a kapalnými palivy využijeme pevné keramické nebo plechové vložky, nerezavějící vložky můžeme použít při topení tuhými palivy. Nebo životnost běžných jednovrstvých komínů v nadstřešní i půdní části prodloužíme vícevrstvým komínovým tělesem, složeným z keramických vložek se stejnou vnitřní světlostí a ze zděného komínového pláště. Nezapomeneme přitom nechat mezi vrstvami dilatační prostor. Při nové výstavbě i rekonstrukci můžeme ovšem zvolit i jednoplášťový komínový systém z nerezivějící oceli.

Důvěřuj, ale prověřuj

Ve smyslu omšelého hesla je dobré komíny a vůbec spotřebiče paliv pravidelně kontrolovat a čistit, a to v závislosti na druhu spotřebičů a jejich výkonu nejméně jedenkrát ročně.