Střechu drží krov, a když s ním začnou potíže, vždycky je to nepříjemné, protože oprava krovu domu úplně snadná není. Ono se snadno řekne: Hlavně dodržte základní pravidlo a zachovejte původní tvar i sklon střešních rovin, respektujte stávající prvky a krovovou soustavu. Ale jak? Většinou k nějakým opravám přistoupíme, pokud byl krov nadměrně zatěžovaný, poddimenzované krovové konstrukce nebo jejich jednotlivé prvky, a své vykonal i věk a nebo nedejbůh oheň.
Ačkoliv se v moderní architektuře setkáváme s krovy z oceli a někdy také železobetonu, tradičně a z řady praktických důvodů je to dřevěná tesařská konstrukce. Její provedení závisí na velikosti stavby, rozpětí, sklonu a tvaru střechy, účelu využití budovy a samozřejmě na prostředí. Sklon střech v nížinách bývá libovolný, ale na horách s předpokládanou sněhovou nadílkou je dobré dát sněhu možnost ze střechy sklouznout.
Pro obytné podkroví
Protože krov zatěžuje podpůrnou konstrukci ve svislém směru, šikmé tlaky zachycují vodorovné příčné prvky, tedy vazné trámy, kleštiny a táhla. V klasických stavbách trámoví podpůrných prvků komplikuje využití podkrovních prostor (prostě se tam nedá projít) nebo vyžaduje složitou úpravy. Krov v novostavbách se dnes zpravidla konstruuje tak, aby obytné využití těchto prostor umožňovalo bezproblémový pohyb a nebyl problém je osídlit, pokud je k tomu neurčil už původní projekt.
Poruchy krovu
Některé důvody, proč začne krov zlobit, jsme už jmenovali. Příčinou mechanických poruch krovové konstrukce jsou i nekvalifikované stavební zásahy. A nejen ve starších domech mohou krov napadnout dřevokazný hmyz a dřevokazné houby – především v těch místech, kde zatéká nebo se pod neprodyšnou krytinou kondenzuje pára. Před biologickým poškozením krov ochráníme dostatečným větráním půdy. Na dřevokazné houby existuje metoda. Přišlo se na to, že umírají při teplotě nad 35 stupňů již po čtvrthodině. Proto se okolí houbou napadeného místa na dvě hodiny vyhřeje na šedesátku. Dělat to ovšem mohou jenom odborníci. Samozřejmě občas zkontrolujeme, zda nám někudy nezatéká. Pozornost věnujeme především úžlabí, hřeben, valbové hrany a štítová ramena. Ovšem prvky už napadené musíme s dostatečným přesahem vyměnit – tedy včetně nepoškozených části.
Základní spojení
Pro rozsáhlejší opravy je krovu odlehčíme, sundáme krytinu a někdy i střešní latě. Podobné opravy trvají, takže bychom neměli zapomenout na provizorní zakrytí střechy po celou dobu opravy. Výměna dřeva je drahá a složitá. Nejběžnější metodou je odříznutí poškozených (nemocné) dílů a nahrazení jich novými (zdravými). V takovém případě samozřejmě dbáme na to, aby nové díly byly shodné se starými – pokud jde o materiál, metodu zpracování i povrchovou úpravu. Většinu dřevěných konstrukcí, jako rámy, vytvoříme jednoduchými truhlářskými spoji. Moderními lepidly či klihem získáme velmi stálé spoje. Dodatečné zpevnění kovovými prvky nám pak poskytne jistotu stability.
Jaké nástroje potřebujeme
Pilu hřebenovku s jemnými zuby, úhelník, rýsovací jehlu nebo nůž či tužku k zakreslení linie řezu, skládací metr nebo ocelové měřicí pásmo, klih, hřebíky, šrouby, kladivo, šroubovák, kleště, nebozezy a vrtáky na dřevo, dláta a dřevěnou paličku.
A teď něco z praxe
- * Nejjednodušší jsou kontaktní spoje k pravoúhlému spojování. Tvoří roh nebo písmeno T. Pomocí úhelníku a tužky vyznačíme linii řezu na jedné části a odřízneme. Pilu samozřejmě držíme přesně v pravém úhlu, aby k sobě spojované povrchy pevně přilehly.
- * Do druhé části vyvrtáme otvory pro šrouby, a potom vyvrtáme menší otvory do horní plochy první části. Oba spojované povrchy natřeme klihem, přitiskneme k sobě a šrouby pevně zašroubujeme. Pozor: Šrouby zašroubované ve směru vláken nedrží příliš pevně! Pokud to umožňuje šířka dřevěné součásti, vyvrtáme v čelní ploše o něco větší otvory a vložíme do nich hmoždinky. Takový spoj bude pevnější.
- * Hodně využívaný je i spoj s příložkami: jednu dřevěnou část položíme v příslušném úhlu na druhou a spojíme je klihem nebo šrouby. Potom spoj zpevníme ještě šrouby nebo hřebíky zatlučenými šikmo. Šroubujeme vždy tenčí část k silnější, nikdy opačně.
- * Když spojujeme dvě dřevěné části o různé tloušťce, jde o přeplátování. Můžeme zapustit užší část do silnější, aby jejich povrch tvořil jednu rovinu. Tenčí část na silnější vyznačíme rýsovací jehlou, rysky přeneseme na boky silnějšího dřeva. Do vyznačené tloušťku zapuštěné části uděláme dva řezy po vnitřní straně rysky, dřevo odstraníme dlátem a paličkou do roviny. Spoj sklížíme a zpevníme hřebíky nebo šrouby. Pokud spojujeme stejně silné části, hloubka výřezů se rovná polovině jejich tloušťky.