Plynové kondenzační kotle

plynové hořáky hoří modrým plamenem
Plynové hořáky, foto archiv

Plynové kondenzační kotle znamenají ve vývoji velký pokrok a úsporu. Při každém spalování vznikají vodní páry, které jsou u běžných konvenčních kotlů odváděny do komína bez dalšího využití. Spaliny tak v sobě sebou nesou část akumulované tepelné energie, kterou nazýváme latentní a senzibilní teplo. Pokud se tyto spaliny ochladí pod teplotu jejich rosného bodu, dojde ke změně skupenství a kondenzaci obsažené vodní páry spojené s uvolněním tohoto tepla.

Kondenzační kotel však dokáže latentní teplo (podstatnou část vodních par) zadržet a znovu využít. Ochladí vodní páru ze spalin ve speciálním výměníku, získanou energii vrátí zpět do systému a využije ji k vytápění.

Úspory

Kondenzační kotel, foto archiv

Kondenzační kotle upotřebí energii paliva lépe než běžné konvenční typy. Dosahují tím účinnosti až 108 % a snižují spotřebu plynu a tvorbu emisí. Náhradou starého kotle tak ušetříme 30–40 % plynu. Nutně dodržíme některá pravidla instalace. Například správné dimenzovaní nového, respektive úprava stávajícího otopného systému a odvod spalin a kondenzátu. U otopného systému zvolíme větší plochu otopných těles, z čehož vyplývá, že na zpětném potrubí ze systému bude nižší teplota vody. Využitím vzniklého vyššího teplotního spádu můžeme maximálně zhodnotit přednosti kondenzačního kotle. Jeho účinnost závisí na teplotě ve zpětném potrubí, při 45 °C je účinnost kotle 101 % a za daného stavu teprve pracuje jako kondenzační. Otopný systém s kondenzačním kotlem bude nízkoteplotní. V systému pak ale neuplatníme čtyřcestné směšovací armatury, termostatické hlavice, obtokové ventily, propojené rozdělovače a sběrače. Systém dále nesmíme zkratovat pevným ani čerpadlovým propojením.

Komín

Velmi důležitým bodem je volba vhodného komína. Pro kondenzační kotle se používají kvalitní nerezavějící materiály, např. nerez, sklo, glazovaná keramika, speciální plast aj. Kouřovod bude vždy opatřený ventilátorem k podpoře výfuku spalin, neboť jejich velmi nízké teploty negativně ovlivňují fyzikální vlastnosti tahu. Pokud v kotli není ventilátor integrován, pořídíme si vhodný přídavný typ. Důležitý je odvod kondenzátu, který má hodnotu pH až 4,8 a za hodinu trvalého provozu ho kotel vyprodukuje 2 až 2,5 l (kotel o výkonu 20 až 25 kW). K tomu slouží pomocné potrubí ústící do neupravené svodové kanalizace nebo jímky. U kotlů s výkonem do 25 kW bude napojení na kanalizaci bez dalšího opatření. Nad 25 kW se kondenzát zachycuje během noci v zadržovací nádrž a pak se vypouští spolu se splaškovými vodami, nebo je navržena neutralizace kondenzátu. U kotlů vyšších výkonů je napojení možné vždy až po neutralizaci.

Rekonstrukce

V případě rekonstrukce starších otopných systémů lze pro použití kondenzačního kotle doporučit samotížné systémy s větším obsahem vody. Tyto systémy bývají předimenzované, a proto vhodné k nízkoteplotnímu provozu. I u nich však nutně splníme předpoklady pro provoz kondenzačního kotle (odvod spalin a kondenzátu). Systémy samotné dodatečně nikdy neupravujeme (nelze vkládat čtyřcestné směšovací armatury, termostatické hlavice atd.). Použití konvenčního nebo kondenzačního kotle posuzujeme z více aspektů, hlavně technických, ekologických a s ohledem na zákazníka také ekonomických. Přes veškeré výhody, které s sebou kondenzační technika přináší, nemusí být výsledný efekt vždy nejekonomičtější a nejvhodnější.