Co to straší každého, kdo staví dům, mění okna nebo se ho chystá zateplit? Tepelné mosty. Po nich nám totiž z domů teplo utíká. Ovšem teplo získáváme z energií, jež jsou stále dražší. Takže kdo chce ušetřit – nebo alespoň plýtvání peněz omezit, měl by si na tepelné mosty dát pozor. A ke všemu kromě tepelných ztrát způsobují tepelné mosty i vznik plísně v bytě, a ta, jak je známo, ohrožuje naše zdraví.
Pokračovat ve čtení „Tepelné mosty“
Ve stavebnictví používáme maltu jako spojovací materiál a omítkovou hmotu. Je to vlastně kaše. Látky v ní po čase ztuhnou. Skládá se z vody, písku, vápna a případně cementu, místo písku může ve speciálních případech být umělé plnivo – tedy kamenné nebo keramické drtě a moučka či třeba struska. A samozřejmě další přísady, v omítkách barvy. Pro suché zdění používáme suchá lepidla. Pochopitelně potřebujeme i zednické nářadí.
Pokračovat ve čtení „Malty, stavební lepidla a zednické nářadí“
Při rekonstrukci domu či bytu někdy potřebujeme změnit půdorys interiéru. Nejjednodušší by bylo vnitřek prostě vybourat a rozdělit nově. Jenže stavební konstrukce obytného prostoru a jeho dispoziční řešení tvoří zdi nosné a nenosné. Na ty první bez konzultace s odborníkem je radno nesahat – pokud ovšem nechceme riskovat, že nám dům spadne na hlavu. Zato bytové příčky ze zdí nenosných prostor rozdělí podle našich představ a potřeb. Tyto příčky vybudujeme několikerým způsobem.
Pokračovat ve čtení „Bytové příčky“
Proč by měly stěny v bytě mít povrch rovný? Jenom proto, že je to tak obvyklé? Stěna, jejíž konstrukce je pod omítkou skryta, jakož i různé rozvody, trubky a dráty, je nejen pěkná, ale hladký povrch je příznivě nakloněn i hygienickým hlediskům. Stěna přitom dýchá. Na druhou stranu omítka stavební konstrukci chrání a zlepšuje také kvalitu zvukové a tepelné izolace. Jaké jsou druhy omítek a omítání?
Pokračovat ve čtení „Druhy omítek a omítání“
Především v zimních měsících teplota a vlhkost kolísá a to se může neblaze na malbu a podkladní štuk podepsat trhlinami a prasklinami. Domy u komunikací zatížené především těžkou nákladní dopravou zase vibrují a třesou se se stejným výsledkem. Pravdou je, že menší trhliny soudržnost stavby neohrozí. Nicméně pod další výmalbou občas prosvítají a mohou rychle vytvořit praskliny i na povrchu nového malířského nátěru. Jak opravit trhliny, díry a uražené rohy?
Pokračovat ve čtení „Jak opravit trhliny, díry a uražené rohy“
Ne výrazný, ale zato veledůležitý a také náročný a poměrně komplikovaný tepelně technický detail stavby. Sokl řeší přechod vnější stěny domu na základy a okolní terén. Intenzivně na něj působí povětrnostní vlivy. Komu se název sokl nelíbí, může použít slova podnož, patka, nebo obezdívka.
Pokračovat ve čtení „Sokl a jeho obklad“
Poté, co jsme fasádu domku připravili – postup je v předchozím článku – přejdeme ke krokům, které vedou přímo k zateplení fasády. Izolační desky se nejen lepí, ale navíc připevňují talířovými hmoždinkami. Ty se zatmelí a pak přijde na řadu armovací síťka, na ni fasádní omítka a nakonec fasádní barva. Domek bude jako nový a náklady se nám vrátí v podobě úspor za vytápění.
Pokračovat ve čtení „Zateplení fasády“
Náklady na kvalitní omítky představují až 5 procent celkových nákladů stavby. Šetření na omítkách by však bylo šetřením na nesprávném místě. Odstraňování poruch je nejen velmi nepříjemné a drahé, ale téměř vždy dochází k celkovému snížení kvality a životnosti omítky nebo omítkového systému. Nabídka trhu umožňuje vybrat si omítku přesně „na míru“ konkrétní stavební konstrukce. Jaké máme druhy vnitřních omítek a jejich opravy?
Pokračovat ve čtení „Druhy vnitřních omítek a jejich opravy“
Fasádní omítky jsou nedílnou součástí vnějších stěn domu, který chrání před povětrnostními vlivy a dodávají mu estetický vzhled. Donedávna a někde i dnes se omítalo převážně jen ve třech vrstvách, tedy nejprve cementový postřik, pak nanesení hrubé jádrové omítky a nakonec jemný štuk. V současnosti se více využívá progresivnější metoda, jakou je aplikace suchých omítkových a maltových směsí.
Pokračovat ve čtení „Fasádní omítky“
Pokud neopatříme dům fasádou, budou povětrnostní vlivy stavbu ničit kousek po kousku. Každý déšť z holých cihel či tvárnic z nich část materiálu odplaví, a což teprve, když přijde mráz a stavivo dosud nestačilo vyschnout. To se pak může i stát, že voda v pórech keramiky nebo hlíny zmrzne, zvětší svůj objem a materiál doslova roztrhá. Fasáda chrání dům odedávna.
Pokračovat ve čtení „Fasáda chrání dům odedávna“