O tom, že se lid obecný někdy plete, svědčí, že i internet v ojedinělých příspěvcích z návštěvy Cařihradu hovoří o harémových hurdiskách. Nejspíš by se svůdné otrokyně (odalisky) divily, že si je ve střední Evropě lidé pletou s dutými keramickými stropními nosníky. Ty v nikom nejspíš lechtivé představy nevyvolávají, ale používané jsou často, protože se snadno montují.
Pokračovat ve čtení „Hurdisky“
Když se mluví o historii stavitelství, obvykle se zmíní pyramidy, které nás fascinují věkem, magickým tvarem i technologií výstavby z obřích kamenných bloků. Stavby zikuratů – cihlových chrámů ve starověkém Summeru jsou ale starší. A z cihel byla i babylonská věž, která se měla nebe dotýkat. My sice své domy nestavíme pro věčnost, ale přesto chceme, aby dobře odolávaly vnějším vlivům i času. Vsadíme na moderní verzi materiálu prověřeného staletími – klasickou pálenou hlínu a cihelné programy. A to od podlahy přes stěny a vodorovné konstrukce až po střechu.
Pokračovat ve čtení „Cihelné programy“
Při stavbě, renovaci, ale také některých drobných opravách v domě budeme potřebovat beton. Ačkoliv teprve dvacáté století získalo přídomek století betonu, je to překvapivě dávno známý stavební materiál. V antice ho používali už dvě stě let před začátkem našeho letopočtu. Stavěli z něj přístavní hráze, akvadukty a mosty. Technologií litého betonu byla postavena klenba Pantheonu v Římě o průměru 43 m a váze 5000 tun. S koncem římské říše jakoby se vytratila i znalost lidí o složení betonu a stavění z něj.
Pokračovat ve čtení „Složení betonu“
Staří cihláři, kteří své výrobky formovali rukama, by nepochybně zírali, jak neuvěřitelně se to, co vychází z linek moderních závodů, od času jejich dřiny změnilo. A to nejen na pohled – vlastnosti nových cihel i způsob stavění z nich je opravdu tolik, tolik jiný, že rozhodně stojí za pár slov.
Pokračovat ve čtení „Broušené cihly slepujeme pěnou“
Mrzne, fouká, leje či je od slunce hic jak na Sahaře. Ale v domě nás před vším tímto jemně řečeno nekomfortem chrání – nebo by alespoň měly – obvodové zdi domu. Oddělují nás od vnějšího světa a spolu se střechou zabraňují nepříznivým vlivům na vnitřní pohodu našeho domova. Stavíme stěny stabilní s minimem průniků chladu, tepla, vodních par a zvuků.
Pokračovat ve čtení „Stavíme stěny“
Dům stojí na základové desce. Ještě než ji uzavřeme vylitím vrstvy betonu, musíme mít připravené rozvody. Říká se tomu sítě v základech a ležatá kanalizace, tedy voda, odpady a elektřina. Nepatří sem jen plynové trubky. Kdybychom totiž i ty vedli základovou deskou, mohlo by při jejich poškození dojít k úniku plynu a k explozi.
Pokračovat ve čtení „Sítě v základech a jejich izolace“
Nestavíme hrad, bunkr ani Fort Knox, kde Amerika ukrývá své zlaté rezervy. Stavíme dům a dobré základy potřebujeme. Důležitý je výběr stavebního pozemku. Ani za nejnákladnější ověřování odbornou firmou pro inženýrsko-geologický průzkum nevydáme tolik peněz, kolik nás budou stát zbytečně předimenzované základy. Anebo naopak dům, který se po dokončení „hne“ či vykáže jiné poruchy.
Pokračovat ve čtení „Výběr stavebního pozemku“
Architektonické prvky zdobící historické budovy opět přicházejí na scénu. Jsou především arkýře a rizality, které se objevují nejen na domech, jejich architektura má přezíravý název podnikatelské baroko, ale i na citlivě řešených moderních stavbách. Arkýř patří k mimořádně dekorativním útvarům, které pohledově zdobí celý dům a zároveň vytváří i půvabné zvětšení vnitřního prostoru.
Pokračovat ve čtení „Arkýře a rizality“