Jestliže jsme se rozhodli vestavět na půdě obytné podkroví a máme již vsazená podkrovní okna, pustíme se do zateplování střechy i stěn podkroví. Tepelná izolace podkroví je důležitá k pohodlnému bydlení. Nabízí se množství druhů izolací, na tloušťce použité izolační hmoty rozhodně nešetříme. Jakých zateplovacích hodnot dosáhneme a kolik budou činit úspory na vytápění, závisí na druhu izolační hmoty a na jejím součiniteli tepelné vodivosti.
Například polyuretanová tvrdá pěna chrání velmi dobře proti chladu a použijeme ji v menších tloušťkách než některé vláknité izolační desky. Ty jsou obvykle vyrobené z minerální vlny, zvířecích nebo rostlinných vláken. Pěna, vyráběna z ropy, je vším možným jenom ne ekologickou izolační hmotou, která ještě ke všemu ne zcela ideálně zachycuje horko při letních vedrech a nevykazuje ani nejlepší výsledky při pohlcování kročejového hluku. Daleko lepší vlastnosti mají izolační desky z dřevných vláken. Vykazují součinitel tepelné vodivosti 40 a jsou zpracované od celkové tloušťky okolo 230 milimetrů. Kvalitně provedená tepelná izolace je zárukou značných úspor při šetření energií a navíc zkvalitní bydlení v celém objektu.
Kam se izolace vkládá
Vrstva izolačního materiálu se vkládá mezi krokve a sloupy svislých stěn. Zvětšení šířky krokví uděláme jednoduše tak, že ke krokvím zespodu přibijeme střešní latě. Anebo položíme dvě izolační vrstvy, přičemž první vrstva se nachází přímo mezi krokvemi a druhá mezi střešními latěmi, které připevníme příčně ke krokvím. Tak dosáhneme tloušťky izolace 180 milimetrů. K izolaci postranních stěn můžeme použít desky z tvrdého pěnového materiálu nebo z minerální vlny. Pro izolaci střechy se nejvíce osvědčily vrstvy z minerální vlny, která se prodává v rolích nebo jako kusy. Nabízí se v různých šířkách a tloušťkách. Nejmenší tloušťka by měla být 100 nebo 120 mm. Mezi izolačním materiálem a střešními taškami musí zůstat mezera asi 20 až 40 mm pro volné proudění vzduchu.
Postup vsazování izolace
Jako izolační materiál jsme vybrali je minerální (kamennou) vlnu. V závislosti na vzdálenosti mezi krokvemi odměříme šířku izolační hmoty a pomocí dlouhého ostrého nože nařežeme potřebné části s dvoucentimetrovou rezervou, tak aby mezi sloupky po stlačení na krajích dobře držela. Postupujeme od zdola směrem nahoru. Každý pás měříme zvlášť, neboť vzdálenosti bývají rozdílné. Odřezky pak využijeme na vyplnění mezer u oken a vycpání různých dutin. Snažíme se, aby byla izolací utěsněna každá štěrbina. První izolační plocha – mezikrokevní izolace – je hotova. U starých střech se setkáme s tím, že ne všechny krokve probíhají ve stejné výšce. Proto musíme laťování vyrovnat, a to tak, že buď latě přiřízneme, popřípadě vypodložíme, anebo použijeme rektifikační vruty. Těmi uzpůsobíme vzdálenost latí od krokví. Podkrokevní izolaci přilepíme mezi latě. Na podkrokevní konstrukci připevníme vnitřní obložení. Izolaci položíme též kolem oken tak, aby zde pro vnitřní rám zůstalo dostatek místa.