Vnitřní omítky tvoří povrchovou úpravu zdí z tradičních cihel nebo tvárnic a pórobetonu. Jejich podstatný úkol, kromě estetického, spočívá v ochraně stěny před mechanickým poškozením. Další funkce mohou i být akustická, tepelně izolační, protipožární, fungicidní nebo antistatická. Podle způsobu provedení dělíme omítky na jednovrstvé, dvouvrstvé nebo nástřiky. Co se vzhledu týče mohou být omítky hladké, zrnité nebo hlazené, strukturované a plastické.
Štuková vápenná omítka
Nejběžnější omítkou je dvouvrstvá štuková vápenná omítka. První, zdrsněná vrstva – jádro z hrubé malty vápenocementové (MVC) o tloušťce 15–20 mm (podle nerovnosti stěny i více). Při požadavku zvýšené pevnosti se pro podkladovou vrstvu použije malta cementová (MC). Maltu vápenocementovou i maltu cementovou lze použít v různých pevnostech (MVC 15, MVC 20, MVC 25). Druhá, vrchní vrstva – hladká je z vápenné jemné malty (štuk), Nanáší se v minimální vrstvě (2–4 mm). Přesto, že se této omítce říká hladká („fajnová“), má povrch se strukturou danou zrnitostí omítkoviny, která se pohybuje podle zrnitosti frakce od 1 do 2 mm. Omítka se opatřuje dále malbou.
Omítník
Omítník je profil z PVC, ocele nebo dřeva, který usnadňuje omítání stěn a zaručuje nanesení předepsané tloušťky omítky. Slouží zároveň jako vodící plocha při stahování omítky latí do roviny. Může v omítce zůstat (plastový nebo ocelový). Omítníky se vyrábějí v různých šířkách, konkrétní typ volíme podle požadované tloušťky omítky. Dostaneme je v prodejnách stavebnin nebo hobby marketech.
Strukturovaná omítka
Protipólem sádrové hlazené omítky je omítka strukturovaná. Technikou nanášení a úpravy vrchní vrstvy vzniká výsledná struktura omítky. Tyto omítky mají hlavní uplatnění jako venkovní omítky na fasády domů, ale používají se i v interiéru. Strukturované omítky se opatřují nátěrem nebo se provádějí z probarvené omítkové směsi, která již vytváří výslednou barvu. Použití strukturované omítky v interiéru je opodstatněné, chceme-li zdůraznit určitou stěnu nebo stavební prvek (například povrchová úprava krbů, exponovaná stěna apod.). Jejich aplikace na všech stěnách interiéru není vhodná, protože větší plasticita omítky vytváří prostor k usazování prachu. Pokud přesto tento druh v interiéru užijeme, můžeme ho čistit například vysavačem s kartáčovou násadkou. Nátěry jsou sice většinou omyvatelné, ale vlhké čištění stěny určitě nelze doporučit.
Rekonstrukce stávajících stěn
Při rekonstrukcích objektů často dochází k situacím, kdy ponecháme stávající omítku a v ní nově vysekáme například elektrické rozvody, které následně zakryjeme. Vzniká tak rozdíl mezi povrchovou strukturou původní omítky, která může na sobě mít i několik nátěrů malby, a výraznou zrnitostí nové omítky v místech drážek. Tento problém lze dokonale odstranit pouze použitím nové stěrky – omítky určité zrnitosti na celou stěnu. Částečně pomůže nátěr s podílem křemičitého prachu, který vytvoří sice jemnější, přesto jistou zrnitost povrchu, a tím se mírně potlačí rozdíly v zrnitosti omítky, případně nátěr provedeme válečkem, dodávajícím jí „pomerančovou“ strukturu.
Stávající stěny a sádrokartonové stěny
Podobný rozdíl v zrnitosti stěn vznikne v situacích, kdy stávající stěny s tradiční vápennou omítkou navazují na nově vytvořené sádrokartonové stěny, které jsou naopak dokonale hladké. Srovnat rozdíly takových ploch lze opět použitím hlazené stěrky na stávající stěnu. Nanést zrnitou omítkovinu na sádrokartonovou stěnu možné není, protože by na stěně nedržela.
Podklad pro následné malby
Značná část stavebních firem i stavebních projektantů automaticky jako dokončení zdí předpokládá nátěr bílou barvou. Jedná se o zažitou tradici z dob, kdy nebyly k dispozici současné nátěrové materiály, při kterých se nanáší před dvěma vrstvami malby jeden nátěr základní, někdy nazývaný též fixační nebo penetrační. V zájmu lepší přilnavosti následné malby aplikujeme tento základní penetrační nátěr přímo na omítku. Bílý nátěr, který stavba většinou provádí automaticky, je potom zbytečnou investicí, dokonce může ohrozit dokonalou přilnavost konečného nátěru. Je pravda, že bílý nátěr navozuje pocit čistoty dokončené stavby a usnadňuje posouzení rovnosti, odhalení případného zatékání nebo jiných vad. Pro oko odborného dohledu však tento nátěr z výše uvedených důvodů potřebný není. Malování (včetně penetračního nátěru) lze provádět pouze na dobře vyzrálou vápennou omítku (14 až 21 dní). Malování na čerstvou omítku může způsobit skvrny ve výsledném nátěru.