Vrtací kladiva byla původně nářadí, které se používalo zejména při bouracích pracích, strhávání domů a likvidaci betonových objektů. S ručními vrtacími kladivy o hmotnosti jen 2 kg lze dnes vrtat, dlabat či vysekávat beton a jiné tvrdé materiály. Speciální vrtáky nebo dláta pronikají do zdiva a betonu třikrát rychleji než příklepová vrtačka, avšak s třikrát menší příklepovou silou.
Tvarem, hmotností i příkonem připomínají tato kladiva vrtačky s pistolovou nebo uzavřenou rukojetí. Motor však pohání i jednoduchý bicí mechanismus, v jehož válci, uloženém rovnoměrně s osou vřetena, se pohybuje pistolový úderník označovaný jako beran. Beran se uvádí do přímočarého pohybu střídavým působením přetlaku a podtlaku na čelo: ten vyvolává hnací píst, jehož přímočarý vratný pohyb ovládá převodový mechanismus od elektromotoru. Dvě užívané konstrukce vrtacích kladiv se navenek liší rukojetí a uložením elektromotoru vůči ose vřetena s nástrojem.
Kladiva s uzavřenou rukojetí
Tato kladiva mají osu motoru kolmou na osu vřetena. Beran pohání buď uvedený mechanismus doplněný kuželovým převodem, nebo je beran uložený ve válci, v jehož zadní části se pohybuje hnací píst. Pohyb pístu obstarává zkrácený klikový mechanismus. Jeho klika je uložena na předloze poháněné přes ozubený převod elektromotorem. Rotační pohyb vřetena vyvozuje krouticí moment druhé větve pohonu od elektromotoru přes kuželový převod. Pro menší hmotnost se skříně kladiv odlévají z hořčíkových slitin, písty a ojnice příklepového mechanismu z lehkých, vlákny zpevněných kompozit. Motory se intenzivně chladí, komutátory mají prstencovou výztuž. Samoodpojitelné uhlíkové kartáče jsou účinně chráněné proti prachu, který do kladiv vniká zejména při práci nad hlavou. Všechna kladiva umožňují zapojit vrtání bez příklepu, vrtání s příklepem nebo jen příklep bez rotace.
Rozdělení vrtacích kladiv
Elektropneumatická vrtací kladiva dělíme podle hmotnosti na lehká ve třídách do 2 kg a do 5 kg – s nimi lze pracovat i nad hlavou – a těžká 5–10 kg. S přímočarým vratným pohybem nástroje je označujeme za kladiva sekací. Jsou-li kromě vrtání s příklepem nebo bez příklepu a sekání určena i k šroubování (tedy mají pravý a levý chod a nastavitelný krouticí moment), jde o kladiva kombinovaná. Vibrace kladiv tlumí stále dokonalejší antivibrační systémy včetně měkkého obložení rukojetí a držadel. Pro lepší hygienu práce jsou kladiva vybavena odsávací soupravou, kterou se připojí k vysavači. Menší kladiva nasávají prach pomocí ventilátoru do připojitelného textilního vaku, jiné typy přes prachový filtr do integrovaného plastového zásobníku. Jak sklíčidla a upínací pouzdra, tak ložiska, elektromotor a uhlíkové kartáče musí být před abrazivním prachem z vrtání a sekání betonu či zdiva dokonale chráněny.
Nástroje k vrtání do zdiva a betonu
- Vrtáme jednak otvory menšího průměru například pro hmoždinky, jednak pro potrubí nebo elektrické vodiče. Stále častěji se používají kombinovaná vrtací kladiva, s nimiž po výměně vrtáku či vrtací korunky za dláto nebo sekáč lze drážky a kanály pro potrubní a kabelové instalace s výhodou vysekávat.
- Na zdivo a beton volíme menší otáčky, protože hlubší otvor se musí zbavovat drti vysouváním vrtáku a urychlení postupu vyžaduje značnou sílu v přítlaku.
- Použití diamantových vrtacích korunek patří ve stavebnictví k nejúčinnějším způsobům vrtání. Na obvodu čelní hrany trubkového tělesa o délce 300–400 mm jsou břitové segmenty s diamantovým brusivem v aktivní vrstvě, které vykružují otvor na vnějším obvodu. Vyvrtané jádro lze snadno vyjmout, případně vyklepat po vysunutí korunky z vrtu, u speciálních korunek i po odpojení stopkového nástavce.
Sekací kladiva, sekáče a dláta
Na větší průrazy ve zdivu nebo betonu, na otloukání omítek a obkládaček se používají sekací kladiva nebo kombinovaná kladiva ve spojení s různými sekáči a dláty. Od vrtacích kladiv se liší zejména zámkem pro nastavení šesti, dvanácti, výjimečně až šestatřiceti aretovaných poloh sekáče. Pracovní část nástrojů má tvar přizpůsobený účelu použití – např. špičák, sekáč plochý, dutý, křídlový, lopatkový, spárový, žlábkový apod. Kombinovaná sekací kladiva lze využít i pro jiné práce na stavbách. Se stopkami SDS lze do kladiv upnout různá dláta, dusadla, brusné desky, pěchy, zatloukače hřebíků či zatloukače kolíků do země.
Bourací kladiva
Někdy se označují i jako sbíjecí kladiva a patří k nejtěžšímu ručnímu elektrickému nářadí vůbec. Slouží k rozbíjení a lámání betonu, kamenů apod. Jsou konstruována tak, aby je obsluhující mohl oběma rukama držet vertikálně nebo mírně šikmo před sebou a energie úderů se do nástroje lépe přenášela působením velké hmotnosti stroje, která bývá od 10 do 30 kg. S motory o příkonu 1000–2000 W dosahuje energie úderu 26–60 J. S dusací deskou se používají na stavbách i k pěchování zeminy nebo na kopání jílu.