Hřebíky a hřebíčky potřebujeme všude tam, kde stavíme dřevěnou konstrukci, přitloukáme prkna podlahy, různé asfaltové šindele, lepenku, podlahové lišty, nebo když nově polstrujeme nábytek a tak podobně. Vybereme odpovídající hřebíky a připravíme si kladivo. Ukážeme si, jak na zatloukání a vytahování hřebíků, a jak z hřebíku vytvořit háček či očko.
Nejvíce používaný způsob zatloukání hřebíku je jeho uchopení u špičky dvěma prsty levé ruky a kladiva střední váhy za horní konec topůrka (leváci opačně). Pak lehce klepneme hřebík tak, aby se uchytil do materiálu a nebylo ho třeba dál držet. Hřebík přitloukáme kolmo, aby se kladivo nesmeklo a my se nepraštili. Několika ranami hřebík doklepneme až po hlavičku. U menších hřebíků dáváme pozor na klepnutí přes prsty.
Když projde skrz
Hřebík projde skrz materiál, jestliže je příliš dlouhý. Stavíme-li konstrukce, na jejímž vzhledu příliš nezáleží, upravíme hřebík z druhé strany jen tak, aby nemohl nikoho zranit. Koneckonců správným zahnutím hřebíku zvýšíme i pevnost spoje. Dlouhý hřebík na druhé straně desky, trámku nebo prkna, kde ční jeho ostrá špička, ohneme tak, že jeho špičku otočíme proti směru zatloukání. K tomu použijeme kulatinku z tvrdého dřeva nebo kovu o něco silnější, než je tužka. Hřebík nejprve klepnutím částečně ohneme, pak přiložíme kulatinku a postupně ho přes ni poklepáváním kladiva ohneme do očka, jehož ostrý hrot míří do dřeva zpět. Kulatinku vytáhneme a očko několika ranami zatlučeme zpátky do materiálu.
Z hřebíku skobička na obrázek
Nemáme-li po ruce skobičky, snadno si ne vytvoříme z hřebíčku. Nejprve štípacími kleštěmi odštípneme hlavičku hřebíčku tak, abychom samotné tělo hřebíku zkrátily co nejméně. Použijeme kombinačky, do nichž uchopíme hřebík tak, aby jejich čelisti končily v místě ohybu budoucí skobičky. Druhými kleštěmi nebo tlakem na pevnou podložku (např. kovadlinu) ohneme hřebík do pravého úhlu.
Dobré rady
- K připevňování ozdobných a dokončovacích lišt používáme výhradně kolářské hřebíčky. Když zvolíme jiné nebo špatnou velikost, hrozí, že lišta praskne a rozštípne se. Částečně se prasknutí lišty můžeme bránit tím, že špičku hřebíčku ztupíme klepnutím kladiva. Pokud jsou lišty z tvrdého dřeva (dub, buk, tropická dřeva…), uděláme lépe, když otvory pro hřebíčky předvrtáme malým vrtákem nebo.
- Pro zatloukání malých hřebíčků, které lze prsty jen obtížně uchopit, si můžeme pořídit plastový držák hřebíčků, díky němuž nám zatloukání půjde jako po másle.
Vytahování hřebíků
Někdy hřebíky naopak potřebujeme vytáhnout, například ze starých prken, která chceme použít na stavbu, anebo prostě chceme konstrukci sbitou hřebíky rozebrat. Vytáhnout hřebík většinou není žádná věda: Je-li na rubové straně materiálu zahnutý, nejprve starším šroubovákem podebereme a narovnáme jeho špičku, ťuknutím kladiva ze strany hřebík narovnáme, ťuknutím do špičky ho vyrazíme alespoň natolik, aby bylo možné ho z lícové strany chytit pod hlavičkou a vytáhneme tesařským kladivem (jehož rozštěp je nejvhodnější k vytahování lepeňáků) nebo kleštěmi. Na velké hřebíky použijeme kleště štípací, jimiž chytíme hřebík hned za hlavičkou a páčení ho povytáhneme. Kleště pak posuneme směrem k prknu, znovu uchopíme hřebík, zapáčíme kleštěmi a tak opakujeme do vytažení hřebíku. Nechceme-li materiál, z něhož hřebík vytahujeme, kleštěmi otlačit, podložíme kleště odřezkem. K vytahování velkých hřebíků na stavbách se používá vytahovací hák s dlouhou rukojetí – při páčení se tak tvoří velká síla nutná k jejich vytažení. Malé hřebíčky nejlépe vytáhneme speciálním šroubovákem s rozštěpem – tzv. kozí nožkou. Jeho zasunutím pod hlavičku hřebíku a zhoupnutím dolů hřebíček z prkna vyklouzne.